Zobrazit otázky z kategorie:
V Pardubicích jsem zdědil pozemek po rodičích. Když jsem se na něj přijel podívat, zjistil jsem, že se na něm staví obchodní centrum, bez toho, že by byly předmětné pozemky vykoupeny. Pokud vím, s rodiči v této věci také vůbec nikdo nejednal a nebyli ani účastníky stavebního řízení. Dnes se chýlí stavba ke konci a připravuje se kolaudační řízení. Stavební úřad mi ale sdělil, že nemohu být jeho účastníkem. Domnívám se, že postup stavebního úřadu je nesprávný, neboť stavba je na mých pozemcích bez mého souhlasu a bez souhlasu mých rodičů.
Zařazení: Rodinné právo
Základním předpokladem realizace stavby je, že stavebník má potřebné oprávnění ke stavebnímu pozemku, umožňující mu na něm stavět. Stavebník musí stavebnímu úřadu prokázat, že je buď vlastníkem pozemku, nebo že má k pozemku jiné právo, např. právo hospodaření s majetkem státu nebo právo odpovídající věcnému břemenu nebo právo plynoucí z nájemní smlouvy apod., které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu. Pokud stavebník některé z těchto práv nemá, nemůže mu stavební úřad podle stavebního zákona stavbu povolit.
Pokud se tak ve vašem případě stalo, postupoval příslušný stavební úřad v rozporu se stavebním zákonem, přičemž z občanskoprávního hlediska jde o neoprávněnou stavbu. Pokud se již stavba chýlí ke konci, přesto nebudete účastníkem kolaudačního řízení. Tímto účastníkem je pouze stavebník, vlastník stavby, popř. uživatel nebo provozovatel stavby. V kolaudačním řízení se nepřezkoumávají otázky, které byly předmětem zkoumání v dřívějším územním a stavebním řízení a o kterých bylo rozhodnuto. Předmětem zkoumání v kolaudačním řízení je pouze samotná stavba, její provoz a z čistě technického hlediska ve veřejnoprávním zájmu.
Přesto se ale ještě dnes můžete bránit. Podle občanského zákoníku, soud na návrh vlastníka pozemku může rozhodnout, že neoprávněnou stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku bude souhlasit. Soud může též uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby např. zřízením věcného břemene, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva stavebníka ke stavbě.
Dále se můžete bránit žalobou s tvrzením, že vám ani vašim rodičům (právním předchůdcům) nebylo doručeno rozhodnutí správního orgánu – stavebního úřadu, ač s vámi nebo s vašimi rodiči jako účastníky řízení mělo být jednáno. Soud ověří správnost vašeho tvrzení a uloží správnímu orgánu doručit správní rozhodnutí a podle okolností odloží jeho vykonatelnost. Takovou žalobou můžete dosáhnout ze strany soudu deklarování toho, že stavební povolení dosud nenabylo právní moci právě z důvodu opomenutí zákonného účastníka řízení bez ohledu na to, zda již stavba byla dokončena, zkolaudována, či nikoliv. Ve svém důsledku by takový postup znamenal to, že by stavební povolení nenabylo právní moci, takže by ani kolaudace předmětné stavby nepřicházela v úvahu.
Ve vaší věci bych upřednostnila právě tento postup, který je praktický a rychle vede k vyřešení vaší věci. V každém případě se ale jedná o věc složitou, proto doporučuji obrátit se se spisem žaloby na zkušeného odborníka.
Jsme malý obchod s potravinami. Přijala jsem novou prodavačku a pracovní smlouvu jsem s ní uzavřela ústně se zkušební dobou na tři měsíce. Po dvou týdnech jsem udělala zkušební inventuru a zjistila, že došlo ke schodku na zboží v hodnotě 15.000 Kč. Rozhodla jsem se pracovní poměr s prodavačkou ve zkušební době zrušit a nevyplatit jí mzdu, neboť schodek převýšil její nárok na mzdu za odpracovanou dobu. Prodavačka nechce odejít, požaduje mzdu a vyhrožuje soudem. Co mám dělat?
Zařazení: Rodinné právo
Pokud jste s prodavačkou neuzavřela pracovní smlouvu písemně, zřejmě jste neuzavřela písemně ani dohodu o zkušební době. Pokud se tak nestalo, pracovní poměr mohl skončit pouze výpovědí nebo okamžitým zrušením, neboť zkušební doba musí být dohodnuta písemně. V obou případech je ale nutné, abyste jako zaměstnavatel písemně vymezila důvody, které Vás vedou ke skončení pracovního poměru. Oznámení okamžitého zrušení pracovního poměru musí být navíc doručeno druhé straně v zákonem vymezených lhůtách.
Zrušením pracovního poměru ve zkušební době jste nepostupovala správně a rozvázání pracovního poměru je opravdu neplatné. Vaše prodavačka ale může úspěšně uplatnit nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru jen v případě, že Vám sdělí, že trvá na dalším trvání pracovního poměru. Taktéž u soudu může uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru pouze ve lhůtě do 2 měsíců od doby, kdy k tomuto zrušení došlo.
Pokud Vám vznikla škoda na zboží a pokud jste s prodavačkou neměla uzavřenou písemnou dohodu o hmotné odpovědnosti, nemůžete se na prodavačce domoci náhrady vzniklé škody, pokud neprokážete, že prodavačka škodu zavinila porušením svých povinností. Pokud by šlo o úmyslné zavinění, můžete po ní požadovat celou vzniklou škodu, pokud by ale šlo o zavinění z nedbalosti, může zaměstnavatel požadovat na zaměstnanci náhradu škody do výše 4,5 násobku průměrné mzdy před vznikem škody.
Pokud byste měla s prodavačkou uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti písemně a současně by měla prodavačka vytvořené dostatečné podmínky pro její zachování, a přesto by došlo ke schodku na svěřených hodnotách, je zaměstnanec povinen tento schodek v plné výši uhradit a bylo by na něm, aby prokázal, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Vzhledem k uvedenému doporučuji, aby pracovní smlouvy se zkušební dobou, jakož i dohody o hmotné odpovědnosti, byly uzavírány zásadně písemně.
Jsem vdaná 5 let a máme 2 malé děti. Manžel trpí chorobnou žárlivostí, která zachází do takových absurdit, že mě napadá slovně i fyzicky při rozhovoru s jakýmkoliv mužem, včetně prodavače v obchodě. Počátkem srpna se vrátil domů z hospody opilý, bezdůvodně mě zbil a následně znásilnil. Ihned jsem celou věc ohlásila policii. Před týdnem bylo manželovi sděleno obvinění. Po tomto incidentu se chování manžela zlepšilo, já jsem mu odpustila, proto nechci kvůli sobě ani kvůli dětem, aby šel do vězení. Mohu trestnímu řízení ještě nějak zabránit?
Zařazení: Občanské právo, Obchodní právo, Pracovní právo, Rodinné právo, Trestní právo
Ano. Zabránit tomu můžete a je to velice jednoduché. Podle § 163 trestního řádu, trestní stíhání pro trestný čin znásilnění a ublížení na zdraví proti tomu, kdo je nebo v době spáchání tohoto činu byl ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat jen se souhlasem poškozeného, tj. Vás. Souhlas s trestním stíháním můžete předložit buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, nebo policejnímu orgánu v písemné podobě nebo ústně do protokolu.
Vzhledem k tomu, že Vašemu manželovi bylo již sděleno obvinění, předpokládám, že souhlas s trestním stíháním jste již udělila při nahlášení incidentu policii. Na souhlas jste byla pravděpodobně již dotázaná před zahájením trestního stíhání. V případě, že je trestní stíhání již zahájeno, můžete tento souhlas vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací odebere k závěrečné poradě.
Upozorňuji ale na to, že odepřete-li udělit souhlas s trestním stíháním nebo vezmete-li již udělený souhlas zpět, nebude možné souhlas opětovně udělit. Trestní stíhání bude zastaveno a Vašeho manžela pro uvedené skutky nebude možno již stíhat. V zastaveném trestním stíhání by se však pokračovalo, kdyby do tří dnů od doručení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání vysloveně prohlásil, že na projednání věci trvá, což je ve většině případů velice nepravděpodobné.